Bernský salašnický pes je selský pes starého původu, který byl chován v předalpských oblastech a částech švýcarského středozemí v okolí Bernu. Sloužil jako hlídací, honácký a tažný pes. Podle osady a hostince Dürrbach u Riggisbergu, kde se tento dlouhosrstý, tříbarevný selský pes obzvláště často vyskytoval, získal své původní jméno "dürrbachský pes".
V roce 1907 byl založen "Švýcarský klub dürrbachských psů" a současně byly stanoveny i charakteristické znaky rasy.
Dnes je bernský salašnický pes díky své atraktivní tříbarevnosti a své přizpůsobivosti známý a oblíbený jako rodinný pes po celém světě.

Hlava je silná. Lebka se jeví z profilu i zepředu mírně klenutá, vyznačený, ale ne příliš výrazný čelní sklon, morda (krajina obličejová, partie nosu) silná, středně dlouhá, rovná.Čenich je černý.
Chrup je úplný, silný, s nůžkovým skusem.
Oči jsou tmavohnědé, mandlového tvaru s dobře přiléhajícími víčky.
Uši jsou trojúhelníkové, lehce zaoblené, vysoko nasazené, středně velké, přiléhající.
Krk je silný, svalnatý, středně dlouhý.
Tělo je silné, kompaktní. Hřbet je pevný, rovný.Záď je mírně zaoblená.
Břicho je nevtažené.
Srst je sytě černá základní barva se sytým hnědočerveným pálením na tvářích, nad očima, na všech čtyřech nohách.
Ocas je hustě osrstěný, v klidu svěšený, v pohybu vznášející se na úrovni hřbetu, nebo nad ním.
Přední končetiny jsou široké, při pohledu zepředu rovné a souběžné.
Zadní končetiny jsou rovné, ne příliš úzké. Stehna jsou široká, silná a dobře osvalená.
Tlapy jsou zakulacené, prsty dobře klenuté.
Vyrovnaný pohyb, přímočaré vedení končetin.

•čisté,