Na úvod bych chtěla říci, jak to vlastně všechno začalo.Máme velký dvůr, na který jsme potřebovali velkého psa na hlídání a tak jsme se rozmýšleli, jaké plemeno bude nejlepší. Přemýšleli jsme o několika rasách, byl to hlavně Bernský salašnický pes, Leonbergr a nebo Landser. Nakonec jsme se rozhodli, že si pořídíme berňáka. Hlavně jsme se rozhodli pro toto plemeno, díky našemu veterináři panu Pochobradskému, který nás s berňákem dá se říct seznámil. No a tak jsme sehnali prvního pejska a byl jim Aron z Rovinské samoty. Přišla nám přihláška do klubu švýcarských salašnických psů, tak jsme se rozmýšleli, až jsme přihlášku poslali. Přišla pozvánka na klubovou výstavu. Přihlásili jsme se a absolvovali ji.Rok na to jsme si pořídili fenu Báru Kastapelu. Později oba psi uchovnili. Pořídili jsme si zase opět fenku Adeilu z Vrbenských hrází, ale tu jsme bohužel museli nechat utratit, měla rakovinu.Ale pejskům jsme totálně propadli a tak jsme si za nakrytí feny Bory z Akátové aleje naším Aronem nechali pejska Ciro Labský dvůr. Za dva roky jsme si pořídili fenku Akelu Černý Baron, která dala vzniku chovatelské stanice Baronnella. Dále jsme si ponechali štěně z našeho vrhu D pejska Deepa z Labského zátiší. Další fenkou byla Conie Vastré.Déle jsme si nechaly Audi Baronnella a domů se nám vrátil i pejsek Apollo Baronnella. Dále jsou nový členové naší smečky Catrin Baronnella,Gita z Labského zátiší, Easy ze Zahrádeckých luk a Ayron Ivkin dvor. To je asi tak stručně k tomu jak jsme propadli tomuto úžasnému psímu plemeni, které se v dnešní době více a více rozrůstá a je známější a oblíbenější, jen a jen díky své inteligenci, úžasné povaze a chování.